Daně v českém sektoru: nemusí to být tak špatné, jak někteří očekávají

Uvalení neočekávaných daní představuje riziko pro dosažení "deklarovaného cíle''

Spekuluje se o uvalení zvláštních sektorových daní na český energetický i bankovní sektor s ohledem na jejich údajné současné ''mimořádné'' zisky. I když jsou takové daně možné, dokonce pravděpodobné, jejich dopad nejspíš nebude tak dramatický, jak se někteří investoři obávají.

Vzhledem k rozsáhlému veřejnému vlastnictví státní energetické společnosti ČEZ a v menší míře i českých bank, jako jsou Komerční banka a Moneta Money Bank, bude česká vláda pravděpodobně postupovat opatrně.

ČEZ - Riziko zdanění energie poškozuje ty, kteří pomoc nejvíce potřebují

Nejhorší scénář, výslovně popsaný v médiích, tvrdí, že česká vláda uvalí na zisky české energetické společnosti ČEZ vysokou, dokonce "brutální" daň, srazí cenu akcií a později "levně" vykoupí/restrukturalizuje minoritní akcionáře.

Pokud je však cílem získat peníze do státní pokladny, aby bylo možné poskytnout finanční pomoc těm, kteří jsou postiženi prudkým nárůstem účtů za energie, je pravděpodobné, že se takový krok ukáže jako velmi nepopulární a hrozí, že poškodí právě tu část obyvatelstva, které chce vláda pomoci.

V současné době má přímou investici do akcií ČEZ přibližně 145 000 českých fyzických osob, což představuje 13 % emitovaných akcií ČEZ(1). Zhruba 2/3 těchto českých fyzických osob však mají své akcie na tzv. nezařazeném účtu, tj. nemají žádnou smlouvu s makléřem, a akcie získaly v kuponové privatizaci v polovině 90. let. Většina těchto akcionářů je tudíž nyní v důchodu nebo se k důchodu blíží: je to přesně ten segment společnosti, kterému se vláda musí snažit pomoci v současném tlaku na výši životních nákladů. Těžko si lze představit, jak financování pomocí státu prostřednictvím uvalení mimořádné daně, která by srazila jak hodnotu ceny akcií ČEZ, tak budoucí schopnost ČEZ vyplácet dividendy, pomůže starším Čechům zvládnout současnou krizi životních nákladů. Takové opatření by bylo naprosto zbytečné a v jeho důsledku by se mnoho českých důchodců mělo hůře, nikoliv lépe.

Navíc skutečný počet Čechů s úsporami v ČEZ je podstatně vyšší, než udávají čísla o přímých investicích v ČEZ. Je to proto, že ve skupině ČEZ drží podíly i řada tuzemských fondů kolektivního investování a penzijních fondů. ČEZ je ostatně největším akciovým podílem kótovaným na pražské burze. Vezmeme-li jako příklad fondy AKRO, představuje ČEZ v současnosti jedinou největší investici ve 3 ze 4 podílových fondů AKRO. Proto také 40 000 podílníků AKRO, opět většina z kuponové privatizace z poloviny 90. let, může na případné těžkopádné a špatně koncipované ''pomoci'' ze strany vlády tratit.

Banky

Stejný argument platí do značné míry i pro bankovní sektor. Jako příklad lze uvést, že v době nedávných pololetních výsledků Komerční banky drželo akcie v Komerční bance 58 349 Čechů. Podobně Moneta Money Bank má ve svém akciovém registru více než 20 000 Čechů. Tato čísla opět nezahrnují desetitisíce českých občanů s nepřímými investicemi prostřednictvím svých podílů v systémech kolektivního investování nebo penzijních fondech.

Jaká je odpověď?

Vláda samozřejmě musí jednat, aby pomohla těm, kteří jsou současným tlakem na životní náklady postiženi nejvíce. V každé slušné společnosti je prostě nepřijatelné, aby zranitelní občané zůstali bez základních potřeb, jako je topení nebo jídlo. Je však třeba dbát na to, aby nebyly poškozeny ty segmenty společnosti, jako jsou starší lidé, kterým se vláda snaží pomoci.

Podle názoru autora tohoto příspěvku by vláda měla využít svůj kontrolní podíl v ČEZ a navrhnout výplatu dodatečné ''zvláštní dividendy''. To by byl nejspravedlivější způsob, jak získat dodatečné finanční prostředky. Bylo by to výhodné pro vládu, pro soukromé investory, i pro penzijní a podílové fondy. Situace výhodná pro všechny zúčastněné strany.

Podobně by vláda měla před zavedením daně pro bankovní sektor přezkoumat potenciál již existujícího Národního rozvojového fondu (NDF).

V širším kontextu je současná situace také připomínkou toho, že vláda musí rovněž zdvojnásobit úsilí o zlepšení míry výběru daní a zesílit boj proti finančním podvodům: V této oblasti je Česká republika notoricky známá svou laxností.

Závěrečné poznámky

Na současné situaci není nic výjimečného: válka, hospodářské cykly a inflace se v historii opakují. Bohužel nic, co vláda udělá, zcela nezmírní tlak na výši životních nákladů pro průměrného občana. To však neznamená, že není zapotřebí cílená pomoc a cílené získávání finančních prostředků na pomoc těm nejzranitelnějším. Zvláštní dividenda od společnosti ČEZ, lepší využití stávajícího Národního rozvojového fondu financovaného bankami a zlepšení míry výběru daní musí být součástí kombinace politik pro získání těchto prostředků. Naopak ,,brutální" zdanění klíčových segmentů české ekonomiky může nakonec způsobit více škody než užitku.

Jeremy Monk

investiční ředitel

AKRO investiční společnost, a.s.

Praha, 29. srpna 2022

e-mail: monk@akro.cz

UPOZORNĚNÍ:
Tato zpráva má pouze informativní charakter a není doporučením k nákupu nebo prodeji jakéhokoliv cenného papíru. Uváděné informace mohou být změněny bez předchozího upozornění. Investování do cenných papírů prostřednictvím otevřených podílových fondů přináší rizika vyplývající z vývoje na kapitálových a peněžních trzích. Minulé výnosy fondu nejsou zárukou výnosů budoucích. Investiční strategie otevřených podílových fondů AKRO investiční společnosti je zaměřena na dlouhodobé zhodnocování vložených prostředků a není vhodná pro investory s krátkým investičním horizontem. Předtím, než investujete, se důkladně seznamte s obsahem statutu a sdělením klíčových informací pro investory vybraného fondu.

(1) STRUKTURA AKCIONÁŘŮ k 31. 12. 2021: Česká republika 69,8%, ČEZ, a. s. 0,2%, Ostatní právnické osoby (např. kolektivní investování/penzijní fondy) 16,3%, Fyzické osoby celkem (Češi & cizinci) 13,7%